Tanečnice a poruchy příjmu potravy

Psychologie dnes 3/2004 

        V naší společnosti je stále výrazně preferována štíhlá postava na úkor postavy s plnějšími tvary. Se štíhlou postavou jsou velmi často asociovány mnohé kladné charakteristiky jako je střídmost, pracovitost či silná vůle. Zato o lidech silnějších se často bezdůvodně domýšlíme, že jsou líní, požitkářští a že jejich postava je pouze důsledkem špatné životosprávy a slabé vůle. Štíhlost se v mnoha případech stává symbolem či nutnou podmínkou štěstí a úspěchu (viz reklamy typu „Zhubla jsem a všechny moje problémy se vyřešily“). Vedle toho však existují skupiny, v nichž je štíhlá postava nezbytným předpokladem kariéry. Jsou to například gymnastky, baletky, tanečnice, ale také modelky. Mnozí autoři (např. Szmukler et al., 1985, Le Grange, 1994) poukazují na zvýšený výskyt poruch příjmu potravy v těchto skupinách.

     Ve studii prováděné mezi studentkami pražské taneční konzervatoře a jejich vrstevnicemi na ostatních středních školách jsme proto zjišťovali, jak dalece se liší výskyt základních příznaků poruch příjmu potravy v těchto dvou skupinách.

Tabulka č. 1: Příznaky poruch příjmu potravy v porovnávaných souborech [1]

     Vidíme, že významně více studentek taneční konzervatoře dosáhlo vyššího než kritického skóru v dotazníku EAT-26, který je používán jako screeningový nástroj při zjišťování poruch příjmu potravy v obecné populaci. Tento dotazník sleduje tři faktory jídelního chování, jsou jimi: 1. dietní chování a obava z tloušťky, 2. chování charakteristické pro ztrátu kontroly nad jídlem a nutkavé zabývání se jídlem,  3. neobvyklé postoje spojené s konzumací jídla. Ve všech těchto faktorech skórovaly studentky taneční konzervatoře významně výše než jejich vrstevnice. Postoje k jídlu a jídelní chování studentek taneční konzervatoře poukazují na zvýšené riziko vzniku a rozvoje poruch příjmu potravy oproti ostatním dospívajícím dívkám.

     Při porovnávání sledovaných příznaků poruch příjmu potravy se ukázalo, že významně více studentek taneční konzervatoře je extrémně vyhublých (body mass index =<17,5), trpí amenoreou delší než tři měsíce a přejídá se častěji než jednou týdně.

     Studie nepotvrdila očekávání, že profesionální tlak na štíhlost bude mít za následek také významně častější nespokojenost s tělem a postavou mezi studentkami taneční konzervatoře. V obou souborech byla nespokojenost s tělem a tělesnou hmotností poměrně vysoká, avšak mezi studentkami taneční konzervatoře pouze nevýznamně vyšší. Na tuto skutečnost je třeba pohlížet v kontextu hmotnostních charakteristik sledovaných  souborů, kdy v souboru studentek taneční konzervatoře je maximální body mass index je 21,72, kdežto mezi ostatními dívkami je maximální body mass index 33,79. Tyto charakteristiky mohou vysvětlovat podobnou míru nespokojenosti v porovnávaných souborech. Přesto právě problematiku sebeobrazu a vztahu k tělu u tanečnic by bylo třeba rozpracovat podrobněji.

     V naší studii jsme také mapovali, zda se studentky taneční konzervatoře liší od svých vrstevnic v míře a způsobech snižování hmotnosti.

Tabulka č. 2: Způsoby snižování hmotnosti

    Ze srovnání souborů v intenzitě snižování hmotnosti se ukázalo, že studentky TK více drží diety a cvičí kvůli váze a postavě. Ani v jednom ze sledovaných souborů nebylo zjištěno časté užívání metod typu: léky na zhubnutí, projímadla, diuretika a úmyslné zvracení.

     Lze očekávat, že pro školu tohoto typu, která je velmi náročná (časově, fyzicky i psychicky) a kde je důležité prosadit se v konkurenci, jsou také typické určité hodnoty. Porovnávali jsme tedy sledované soubory ve výběru hodnoty, kterou považují za nejdůležitější pro šťastný a úspěšný život.

Tabulka č. 3: Hodnoty

     Vidíme velké rozdíly v preferenci hodnoty „mít správné zásady a charakter“, kterou považuje za nejdůležitější pouze 12,9 % studentek taneční konzervatoře oproti 22 % jejich vrstevnic z jiných škol. Zdá se, jakoby správné zásady a charakter obecně považované za velmi důležité,  mezi studentkami taneční konzervatoře ustoupily hodnotám výkonnostním („podat, co nejlepší výkon“ a  „všechno vydržet“). Dívky v obou skupinách vybíraly často hodnotu „mít přátele a známé“ (22 % dívek taneční konzervatoře a 21,5 % ostatních dívek). Možná právě konkurenční prostředí a časté odloučení od rodiny určitým způsobem zvýrazňují potřebu blízkých vztahů.

     Další oblast, které jsme se v našem srovnání věnovali bylo psychické zdraví studentek taneční konzervatoře a studentek kontrolní skupiny, sledované Dotazníkem všeobecného zdraví (GHQ-26). Tento dotazních je určen k zachycení psychických obtíží a je oblíben zejména pro svoji strukturu čtyř škál, popisujících specifické dimenze psychických potíží.

Tabulka č. 4: Dotazník všeobecného zdraví – hrubé skóry

     Studentky taneční konzervatoře skórovaly významně výše ve všech čtyřech škálách tohoto dotazníku. Projevila se u nich zvýšená úzkostnost (pocity podrážděnosti, napětí a strachu nebo narušený spánek), depresivita (pocity beznaděje, sníženého sebevědomí, nechuti do života), sociální dysfunkce (pocity nedostačivosti či nedostatečné kompetence) i více somatických symptomů (bolesti hlavy, únava). Psychické zdraví studentek taneční konzervatoře je tedy oproti jejich vrstevnicím výrazně horší. Je to pravděpodobně důsledek kombinace náročného životního stylu (studium, tréninky), konkurenčního prostředí, odloučenosti od rodiny, ale můžeme zde vidět i psychické důsledky typické pro hladovění, pro malnutrici (zvýšená depresivita, sociální stažení, narušený spánek).

      Ukázalo se, že nízká hmotnost je pro studentky taneční konzervatoře skutečně profesně důležitá. Kvůli jejímu dosažení a udržení využívají zejména diet a intenzivního cvičení. Instrumentální hodnoty podat co nejlepší výkon a všechno vydržet jsou pro ně důležitější než pro jejich vrstevnice na jiných školách. Specifický životní styl a vysoké nároky, které jsou na ně kladeny, vedou k častějším psychickým problémům i ke zhoršení jídleních zvyklostí a vyššímu výskytu mnohých příznaků poruch příjmu potravy.

 
Literatura:

Szmukler G.I., Eisler I., Gillis C., Hayward M.E.: The Implication of Anorexia Nervosa in a Ballet School. Journal of Psychiatric Research, 1985, s. 177 – 181.

Le Grange D. et al.: Implications of Diagnosis of Anorexia Nervosa in a Ballet School. International Journal of Eating Disorders, 15, 1994, s. 369 – 376.