Anorexie - Neviditelný strašák
PhDr. Anna Stodolová - Anna100@klikni.cz
Já a moje sestřenice Šárka jsme dobré kamarádky. Bydlíme ve stejné vesnici, říkáme si svá tajemství a vzájemně si pomáháme.
Letní prázdniny se chýlily ke konci a my jsme si s holkama užívaly posledního sluníčka u vody. Ležely jsme se Šárkou na břehu rybníka a přemítaly o tom, co nás čeká v novém, již devátém školním roce. Jak jsme tak diskutovaly, Šárka najednou vyhrkla: „Jůů, ta je hubená, podívej!“ Otevřela jsem oči a za slunečními brýlemi se mi rýsoval obraz dvou dlouhých tyčí. Po pozornějším prohlédnutí jsem zjistila, že jedna z těch tyčí byla Ilona, vysoká blondýna, která se přistěhovala o prázdninách se svými rodiči do naší vesnice. A ta druhá tyč byl sloup, se kterým Ilona dokonale splývala. „Spletla jsem si ji s tím sloupem,“ přiznala jsem Šárce své myšlenky a čekala, že se zasměje. Ta ale stále hypnotizovala Ilonu pohledem a zasněně dodala: „Co já bych za takovou postavu dala.“ „Já teda nic,“ odsekla jsem a nechápala, jak se to může Šárce líbit. Slunce už zapadalo, tak jsme sbalily deky a šly domů. Víkend utekl a my seděly opět ve školních lavicích. Odpoledne jsem čekala na Šárku před školou. Ta se jako vždy loudala a když doběhla, hned na mě vybalila: „Víš co? Ilona chodí se mnou do třídy! A víš co je nejlepší? Já s ní sedím. Hned zítra se jí zeptám, jak to dělá, že je tak štíhlá.“ Zasmála jsem se a brala to jako vtip. Ale Šárka se na mě obořila: „Ty bys nechtěla být taková hezká?“ Teď už jsem se ale naštvala taky. „To snad nemyslíš vážně? Vždyť ona už je skoro nemocná, neopovaž se hubnout, jsi akorát.“ Šárka nic neříkala a dívala se do země. Na rozcestí se
se mnou chladně rozloučila a řekla, ať na ni zítra po škole nečekám. Pokrčila jsem rameny a šla domů.
První týdny ve škole byly samý shon, shánění sešitů a učebnic. Potom jsme jeli se třídou na výlet do Anglie, takže jsem Šárku viděla až ke konci října. Nemohla jsem věřit vlastním očím. Šárka byla pohublá a když si sundala sluneční brýle, její velké kruhy pod očima se nedaly přehlédnout. Udiveně jsem zírala a nechápala, jak se za dva měsíce může ze zdravé holky stát taková vyhublina. „To koukáš, co? Srazila mě hned prvními slovy. „No to koukám,“ vykoktala jsem a vzala ji stranou. „Jak to vypadáš, co se ti stalo?“ „Nic prostě jsem zhubla 13 kilo! Ilona mi dala skvělý recept jak rychle zhubnout. Když jednou za den sním misku müsli a efekt se dostaví, už po prvních dnech této ozdravné kúry.“ „Jo, tak ty tomu říkáš ozdravná kúra,“ začala jsem na ni ječet „Víš vůbec co děláš, bude z tebe anorektička, buď začneš hned jíst, nebo to řeknu tetě!“ „Všichni jste stejní, závidíte mi mou štíhlou postavu, ty i mamka, prostě se s tím smiřte, zhubla jsem a zhubnu ještě víc, protože ještě pořád jsem tlustá. Ještě, že mám Ilonu, ta jediná mě chápe.“ S brekem utekla a já nevěděla, co teď dělat. Byla jsem si ale jistá, že jestli nebudu dělat nic, špatně to skončí. Řekla jsem to mamce a ta slíbila, že si s tetou promluví. Hned večer šla mamka na návštěvu a po návratu mi začala vyprávět.
Šárka hrozně moc stála o kamarádství s Ilonou. Skrz hubnutí s ní navázala kamarádství, po kterém tolik toužila. Tolik chtěla být jako ona, viděla, že se Ilona líbí klukům. Jediné, co jí zajímalo, byly diety, kterých ženské časopisy jen překypují. A pokud ze záchvatu snědla čokoládovou tyčinku, hned další den držela hladovku. Pokud byla v kostele na mši, víc než poslouchání kázání se věnovala pozorování postav všech věřících, kteří stáli před ní. Spolu s Ilonou pořád přepočítávaly kalorie na obalech od potravin a přísně si ordinovaly, které sní a které ne. Na konci srpna Šárka vážila při svých 167 cm 58 kilo, teď vážila pouhých 45 kg. Teta prý už zkoušela všechno, ale nic na Šárku nezabíralo. Byla sama uvězněná ve svém hubeném těle a přesvědčená, že je tlustá. Po poradě s mojí mamkou volala teta paní doktorce a domluvila Šárce prohlídku. Šárka ale na tři týdny onemocněla, dostlala angínu. Během své nemoci zhubla ještě víc. Ručička na její váze v této době ukazovala 38 kg, což je váha asi jedenáctiletého dítěte. Po uzdravení čekal Šárku ozdravný pobyt v léčebně.
Lucka
Rubrika: INside
Nadpis: Čísla místo zrcadla
Perex: Možná podobně jako Šárka pozoruješ lidi kolem sebe a sníš si o tom, jak bys chtěla vypadat. Kdo z nás by nechtěl být krásný? Ale co znamená být krásný, o tom už máme asi každý jinou představu. Někdy se zdá, jako by nám televize, časopisy možná někdy i kamarádi chtěli vnutit představu, že když budeme štíhlé, budeme určitě krásné a šťastné.
Co nám o přiměřenosti naší váhy neboli tělesné hmotnosti mohou říct čísla? Jedním z takovýchto čísel, je tzv. BMI, body mass index, česky index tělesné hmotnosti. Tento index vytvořil v letech 1830–1850 belgický vzdělanec Adoplhe Quetelet, proto se můžete setkat i s označením Queteletův index. Ale pozor, tento index byl vytvořen jako statistický nástroj pro výzkumné účely. Je oblíbený, protože je jednoduchý (stačí znát výšku a hmotnost), ale pro posouzení přiměřené hmotnosti konkrétního jedince je nedostatečný. Vůbec nezohledňuje stavbu těla, svalovou hmotu a podobně. Proto také normy, které jsou pro tento index vytvořené, jsou pouze přibližné. Podkožní tuk je něco jiného než tuk tělesný, jehož měření vám nabízí lecjaká moderní váha. Tuk v těle máme právě ten podkožní, který nám může říci něco o našich tukových zásobách, zda jich je málo (měli bychom přibrat), přiměřeně nebo moc (bylo by dobré něco odbourat). Také máme v těle velmi důležitý tuk, který chrání vnitřní orgány a pokud už tělo začne brát z těchto zásob, je zle. Osobní váhy a jim podobné přístroje měří tuk obojí a potom se jen odhaduje, kolik je toho podkožního. Proto je důležité nenechat se obalamutit a v případě, že se chcete dobrat solidních výsledků, je nejlepší se obrátit na lékaře.
Jak se tedy alespoň trochu orientovat, jak na tom se svojí hmotností jsme? Zůstaňme nejprve u již zmíněného jednoduchého BMI – tělesná hmotnost (v kg) / (tělesná výška v metrech)2.
Ale teď pozor! Klasické normy, tj. podváha ... méně než 18,5, normální váha ...18,5–24,9, nadváha ... 25–29,9, obezita ...více jak 30, platí až od 18 let. Jak je tomu v období růstu, můžete vyčíst z následujícího grafu
Tanec hormonů
Pro vaše přemýšlení nad tím, kolik byste asi měly vážit, je ale dobré vědět další informace. Třeba to, že právě někdy od devátého roku prochází vaše tělo dost složitým a komplikovaným vývojem. Na konci tohoto bouřlivého období se z každé z vás stane krásná mladá žena. V pubertě se dávají do pohybu hormony, které řídí mimo jiné také ukládání tuku v těle. Je to někdy docela náročné, když se vám vaše tělo „před očima“ mění a neptá se vás, zda to chcete teď nebo ještě ne. Určitě není dobré v tuhle chvíli „rušit práci hormonů“ tím, že budete málo jíst nebo přehnaně sportovat. Vaše tělo si momentálně spíš zaslouží dostatek odpočinku a stravu co nejpestřejší. Také je docela v pořádku, jestli jste během krátké doby přibraly víc kil, než byste čekaly.Vaše tělo se nejspíš chystá v dohledné době rychle povyrůst a zajistilo si k tomu zásoby.
Pokud nechcete mít problémy se svou postavou, stačí dodržovat jednoduchá pravidla. Jíst pravidelně, dopřát si hezky snídani, oběd, večeři a svačinky. Necpat se v jednom kuse sladkostmi či brambůrkami. Nezapomenout na pohyb. To znamená, že pokud se občas proběhnete, zacvičíte si, projedete se na kole nebo si zatancujete, zaplavete a pravidelně jíte tak, abyste neměly hlad a nemlsáte zrovna od rána do večera, máte jednoduchý recept, jak se v budoucnu netrápit dietami ani anorexií či bulimií.